Nikoho zajisté nepřekvapí, že nejrozšířenějším řešením na poli redakčních systémů je platforma WordPress. Ta je však určena spíše pro začátečníky, především blogery, a technicky méně zdatné jedince. Ti, kteří plánují rozjetí o něco komplexnějšího webu s řadou prvků vyvinutých na míru, obvykle sahají po robustnějších systémech pro správu obsahu (CMS, z angl. content management system), typicky se jedná o platformy Drupal či Joomla. A právě o těch si povíme v následujících řádcích.
Na co se v článku můžete těšit?
- Stručný přehled o systémech Drupal a Joomla
- Drupal vs. Joomla – srovnání systémů ve vybraných aspektech
- Závěrečné shrnutí
Stručný přehled o systémech Drupal a Joomla
Drupal
Drupal je open-source redakční systém psaný v PHP, který byl uveden v roce 2001 a za jeho vznikem stojí belgický vývojář, Dries Buytaert. Vyvinul jej v době svých studií, přičemž původním záměrem projektu bylo vytvořit pouze jakousi komunikační platformu pro studenty na kolejích. Ač je služebně starší než Joomla, rozhodně technologicky nezaostává. Ba naopak; vezmeme-li v potaz tři nejrozšířenější redakční systémy v praxi, tzn. WordPress, Drupal a Joomla, jedná se o technologicky nejpokročilejší řešení.
Joomla
Joomla je rovněž open-source redakční systém psaný v PHP, vyvíjen je však až od roku 2005 jako následník CMS Mambo. Z hlediska komplexnosti se řadí někde mezi jednoduchý WordPress a pokročilý Drupal, kdy kombinuje vysokou míru flexibility Drupalu při současném zachování intuitivního a uživatelsky přívětivého rozhraní, jaké nabízí WordPress.
Drupal vs. Joomla – srovnání systémů ve vybraných aspektech
Ač jsou si oba systémy z hlediska funkcionality relativně podobné, přece jen existuje řada aspektů, v nichž se poměrně liší. A právě ty si nyní porovnáme.
- Mohlo by vás zajímat! Jak je na tom Drupal v porovnání se systémem TYPO3?
Popularita
Budeme-li uvažovat pouze weby, které běží na některém z dostupných redakčních systémů, zjistíme, že tržní podíl CMS Joomla činí 3,1 % a tržní podíl Drupalu 2,2 %. Určitou roli hraje samozřejmě to, pro jaký typ webů se platformy používají. Zatímco Joomla najde uplatnění především ve sféře e-commerce, na Drupal se ve velké míře spoléhají weby vládních agentur a institucí.
Co se geografického hlediska týče, Drupal se těší největší oblibě v USA, Rusku, Německu, Francii, UK a Belgii, Joomla pak rovněž v USA, Německu a Rusku a dále také v Itálii, Polsku a Nizozemí.
Popularitu lze do jisté míry reflektovat také prostřednictvím nástroje Google Trends, z něhož je patrné, že hledanost výrazů „Joomla!“ a „Drupal“ se příliš neliší, avšak v průměru si vede lépe, byť jen o píď, Drupal.
Cena
Jak již bylo zmíněno výše, v obou případech se jedná o open-source řešení, které si můžete nainstalovat zcela zdarma. V potaz je však nutno brát i vedlejší náklady, z nichž se některým pravděpodobně nevyhnete – typicky se jedná o doménu a hosting.
Lze také předpokládat, že svůj web budete chtít rozšiřovat o dodatečné funkce a případně i měnit jeho vzhled. Zde přichází na řadu další výdaje spjaté s nákupem šablon a pluginů (resp. modulů u Drupalu a rozšíření u Joomly). Ceny Drupal modulů se pohybují v rozmezí $0-$10, rozšíření Joomly v rozmezí $0-$70. Co se šablon týče, cenové rozpětí u Drupalu je $0-$80, u Joomly pak $0-$200. Jak si můžete sami povšimnout, Joomla je o něco komerčnější.
Práce se systémem
Práce s oběma systémy se odvíjí především od jejich komplexnosti. Výše jsme uvedli, že Joomla stojí někde na pomezí mezi jednoduchým WorPressem a pokročilým Drupalem, Od toho se odvíjí podoba jejího uživatelského rozhraní a práce s ním. Joomla nabízí širokou základnu funkcí, jejichž užívání je poměrně snadné, a není tak třeba trávit hodiny studiem různých tutoriálů.
V případě Drupalu je situace trošku složitější. Administrační rozhraní nabízí funkcí o něco méně, neboť předpokládá určitou úroveň technických dovedností uživatelů. Jedná se zejména o základní znalost programovacích jazyků HTML, CSS a PHP.
Možnosti customizace
Oba systémy nabízí širokou škálu možností, jak web customizovat, resp. přizpůsobit uživatelům na míru. K tomu značně dopomáhá instalace dodatečných pluginů a šablon, jejichž základ mohou vývojáři využít k tvorbě custom komponent.
V oficiální databázi Drupalu se v současné době nachází více než 47 000 dodatečných pluginů, resp. modulů a bezmála 3 000 šablon. Joomla v tomto směru poměrně zaostává, neboť nabízí „pouze“ necelých 6 000 rozšíření a oficiální repositář šablon nenabízí vůbec. K pořízení Joomla šablony je potřeba využít externích zdrojů, například tržiště Themeforest.net skýtající něco málo přes 1 000 šablon pro CMS Joomla. Externí zdroje lze samozřejmě využít i pro dohledání dalších Drupal šablon.
Bezpečnost
Bezpečnost je jedním z klíčových aspektů, který je při výběru vhodného CMS nutno zvážit. Důvodem je především to, že většina webů pracuje – ať už více či méně – s údaji o návštěvnících, a rovněž to, že se často stávají cílem útoků ze strany hackerů. Pozitivem je, že námi porovnávané systémy si oproti nejrozšířenějšímu WordPressu vedou poměrně dobře.
Drupal se může pyšnit opravdu vysokou úrovní zabezpečení, díky čemuž se pro něj rozhodla celá řada vládních subjektů a univerzit, jako jsou třeba NASA či Oxfordská univerzita. Značná pozornost je věnována pravidelným aktualizacím, a to jak obvyklým bezpečnostním updatům, tak i vývoji nových verzí systému.
- Nejaktuálnější verzí je v současné době Drupal 9 vydaný v červnu roku 2020. Návod, jak na něj upgradovat, jsme psali v dalším článku. Na rok 2022 je pak naplánováno vydání verze nové, tedy Drupalu 10.
Také Joomla se z hlediska bezpečnosti pohybuje na docela vysoké úrovni, a pokud budete dbát na pravidelné aktualizace a správné nastavení systému, není třeba se příliš obávat.
Výkon
Výkon webu je naprosto zásadní pro jakékoliv webové stránky, neboť ve velké míře určuje, zda příchozí návštěvníci na daném webu zůstanou či nikoliv. Klíčovými prvky jsou v tomto případě zejména rychlost načítání stránek a jejich responzivita.
- Přečtěte si také! Pomalý Drupal? Máme pro vás 10 tipů, jak jej zrychlit!
Joomla se už sama o sobě, tedy bez přídatných rozšíření, vyznačuje poměrně slušným výkonem. Navíc umožňuje povolit prvky, jako jsou cachování a GZIP komprese, díky nimž bude rychlost načítání obsahu ještě o úroveň výš.
Co se Drupalu týče, značně proslul svou škálovatelností a schopností zvládat vysoký nápor návštěvníků. Z toho důvodu jej mají v oblibě velké mediální weby, jako jsou například FTV Prima, Český rozhlas či Česká televize.
Ač je volba konkrétního redakčního systému důležitá, existuje také celá řada úkonů, kterými můžete rychlost webu zlepšit i vy sami. Příkladem může být výběr kvalitního poskytovatele hostingových služeb. V případě webů, které jsou dennodenně cílem tisíce návštěvníků, se vyplatí zvolit o něco výkonnější řešení než běžný webhosting. Zde máme na mysli virtuální servery.
Podpora a komunita
U obou systémů můžeme najít různé formy podpory, na které se lze v případě potřeby obrátit. Zahrnují vše od hlavní dokumentace, přes komunitní portál a uživatelská fóra, až po výukové videokurzy či příručky. V tomto směru si tedy vedou dobře obě platformy.
Joomla podpora
Drupal podpora
Závěrečné shrnutí
Z výše uvedených skutečností je patrné, že jsou si oba systémy z hlediska funkčnosti relativně podobné. Značně se však liší v tom, k jakému účelu jsou určeny.
Drupal se hodí především pro pokročilá webová řešení vyžadující dostatečnou škálovatelnost, široké možnosti customizace a organizace obsahu a v neposlední řadě i vysokou úroveň zabezpečení.
Joomlu využijete spíše pro méně komplexní řešení, neboť z hlediska vývoje nabízí v porovnání s Drupalem o něco méně možností. To si však do jisté míry kompenzuje větší uživatelskou přívětivostí. Potřebujete-li s platformou poradit, obraťte se na naše odborníky, kteří vám pomohou nejen s tvorbou nového webu na Drupalu, ale třeba i s migrací stávajícího webového řešení (nejen) z Joomly na Drupal a jeho následnou správou.
